(1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky nebo finanční stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky, jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření.

(2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční banka vykonává činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví.