(1) Výrobce automobilových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit na vlastní náklady zpětný odběr automobilových baterií nebo akumulátorů od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru. V případě automobilových baterií a akumulátorů z vozidel, která jsou používána k podnikatelským účelům, tuto povinnost zajistí výrobce automobilových baterií nebo akumulátorů na vlastní náklady nebo uzavřením dohody s konečným uživatelem o jiném způsobu financování.

(2) Za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 je výrobce povinen zřídit místa zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo městské části, kde jsou automobilové baterie a akumulátory, které uvádí na trh, prodávány. Ke splnění této povinnosti může výrobce na základě písemné dohody s obcí využít systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí.

(3) Předat použité automobilové baterie nebo akumulátory smí konečný uživatel pouze na místo zpětného odběru nebo osobě oprávněné k jejich převzetí podle tohoto zákona. Automobilové baterie nebo akumulátory z míst zpětného odběru smí být předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle § 31j.

(4) Místo zpětného odběru použitých automobilových baterií nebo akumulátorů musí splňovat technické požadavky, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Zpětně odebraná automobilová baterie nebo akumulátor se stávají odpadem jejich předáním osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů.