Zákon o veřejných dražbách

26/2000 Sb.

Poslední změna zákona: 1. 3. 2016

ČÁST TŘETÍDRAŽBY NEDOBROVOLNÉ

§ 36Zvláštní ustanovení

(1) Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.

(3) Dražebním věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, včetně soudcovského zástavního práva. Je-li dražebním věřitelem orgán státní správy, případně jiný orgán, je zbaven v rozsahu nezbytném pro provedení dražby povinnosti mlčenlivosti.

(4) Předmětem dražby může být vše, co může být zástavou podle zvláštního právního předpisu. Ustanovení § 5 odst. 2 tím není dotčeno. Předmětem dražby nemůže být předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie a předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy, který není opatřen osvědčením k trvalému vývozu.

(5) Dlužníkem se rozumí osoba, jejíž závazek je zajištěn právem k předmětu dražby.

(6) Účastníky dražby nedobrovolné nesmějí být dlužník a jeho manžel, dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník; nikdo nesmí dražit za ně.

(7) Je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být účastníky dražby statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka; nikdo nesmí dražit za ně.

§ 37Zvláštní oprávnění dražebníka

(1) Dražebník je při přípravě dražby oprávněn nahlížet do spisů a dalších dokladů orgánů státní správy a orgánů územní samosprávy a do spisů soudu nebo rozhodce týkajících se předmětu dražby ve stejném rozsahu jako vlastník, jakož i do listin týkajících se předmětu dražby v držení vlastníka a vlastník je povinen poskytnout dražebníkovi k tomuto účelu nezbytnou součinnost, to vše za podmínky, že se dražebník prokáže uzavřenou smlouvou o provedení dražby s úředně ověřenými podpisy; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti. O zjištěných skutečnostech je dražebník povinen zachovávat mlčenlivost, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Vlastník předmětu dražby, jakož i ten, kdo má jakékoli právo k předmětu dražby, má povinnost bez zbytečného odkladu sdělit dražebníkovi na jeho žádost veškeré informace, jež jsou mu známy o stavu předmětu dražby, jakož i o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích; ustanovení odstavce 1 o splnění podmínky týkající se smlouvy o provedení dražby platí obdobně.

(3) Věřitelé jsou povinni na žádost dražebníka poskytnout potřebnou součinnost ke zjištění pravosti a výše pohledávek.

§ 38Výše odměny dražebníka

Sjednaná výše odměny dražebníka bez daně z přidané hodnoty nesmí překročit 10 % z ceny dosažené vydražením; nejméně však činí 1 000 Kč a nejvýše 1 000 000 Kč zvýšených o 1 % z ceny dosažené vydražením přesahující 10 000 000 Kč.

§ 39Smlouva o provedení dražby

(1) Dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem.

(2) Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu nedobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, výši odměny nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena bezúplatně. Dále pak musí smlouva o provedení dražby obsahovat i označení vlastníka předmětu dražby, zástavce, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby a dlužníka, důvod, pro který je navrhováno provedení dražby, a lhůtu, v níž bude odesláno oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné (dále jen "oznámení o dražbě").

(3) Přílohou smlouvy musí být listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele, listiny dokládající zajištění pohledávky zástavním právem k předmětu dražby a dále listiny dokládající vznik pohledávky a její splatnost, nevyplývají-li tyto skutečnosti již z listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele.

(4) Je-li dražebník právnickou osobou, nesmí uzavřít smlouvu o provedení dražby s navrhovatelem nedobrovolné dražby, jenž je právnickou osobou dražebníka ovládající, jím ovládanou nebo s ním jednající ve shodě. V případě porušení tohoto ustanovení je smlouva neplatná.

(5) Dražebník nesmí uzavřít smlouvu o provedení dražby s navrhovatelem nedobrovolné dražby, jenž je jeho manžel nebo osobou jemu blízkou. V případě porušení tohoto ustanovení je smlouva neplatná.

(6) Dražebník a navrhovatel nedobrovolné dražby nesmí být totožnou osobou.

(7) Podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby musí být úředně ověřeny tak, že tato smlouva musí být navrhovatelem a dražebníkem podepsána před orgánem pověřeným legalizací.

(8) Je-li navrhovatelem dražby osoba, která je povinna při zadávání zakázek postupovat podle zvláštního právního předpisu, řídí se její postup směřující k uzavření smlouvy o provedení dražby tímto předpisem; budoucím peněžitým závazkem ze smlouvy jsou předpokládané náklady dražby.

(9) Výši odměny dražebníka sjednanou ve smlouvě o provedení dražby nelze dodatečně zvýšit a důvod, pro který je navrhováno provedení dražby, nelze dodatečně měnit. Přílohy smlouvy o provedení dražby musí být v originále nebo v úředně ověřeném opise a nelze je dodatečně doplňovat, měnit nebo upravovat.

(10) Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná. Nedodrží-li dražebník lhůtu pro odeslání oznámení o dražbě, je navrhovatel oprávněn od smlouvy o provedení dražby odstoupit.

(11) Podá-li navrhovatel ohledně téže pohledávky a téhož předmětu dražby návrh na soudní výkon rozhodnutí, nelze smlouvu o provedení nedobrovolné dražby platně uzavřít, a byla-li již tato smlouva uzavřena, stává se podáním návrhu na soudní výkon rozhodnutí podaného za uvedených podmínek navrhovatelem neplatnou.

§ 40Oznámení o dražbě

(1) Dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení dražby písemné oznámení o dražbě zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům.

(2) Oznámení o dražbě musí obsahovat označení dražebníka, navrhovatele dražby a předmětu dražby a dále i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby.

(3) Je-li zástavci doručeno oznámení o dražbě, jsou neplatné právní úkony učiněné zástavcem, jimiž by po doručení takového upozornění předmět dražby zcizil, zatížil, uzavřel nájemní smlouvu nebo jimiž by vznikly vůči předmětu dražby nové závazky snižující jeho hodnotu nebo omezující možnost nakládat s předmětem dražby; to neplatí, nebyl-li předmět dražby vydražen nebo byla-li dražba zmařena a nekoná se opakovaná dražba, upustil-li dražebník od dražby nebo byla-li dražba neplatná. Ustanovení věty první se vztahuje obdobně též na právní úkony zástavního dlužníka.

§ 41Vyznačení návrhu na provedení dražby v katastru nemovitostí

(1) Je-li předmětem dražby nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník oznámení o dražbě s úředně ověřeným podpisem dražebníka příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky o podaném návrhu na provedení nedobrovolné dražby nemovitosti do katastru nemovitostí současně s odesláním oznámení o dražbě vlastníkovi, zástavci, dlužníkovi a zástavním věřitelům.

(2) Je-li předmětem dražby nemovitost podléhající evidenci v katastru nemovitostí a nebyla-li vydražena nebo byla-li dražba zmařena a nekoná se opakovaná dražba, upustil-li dražebník od dražby nebo byla-li dražba neplatná, oznámí to dražebník bez zbytečného odkladu katastrálnímu úřadu; podpis dražebníka na oznámení musí být úředně ověřen.

§ 42Střet dražeb

(1) Je-li uzavřeno několik smluv o provedení nedobrovolných dražeb téhož předmětu dražby, provede se dražba na základě nejdříve účinné smlouvy.

(2) Jsou-li uzavřeny smlouvy o provedení dražby nedobrovolné i dražby dobrovolné téhož předmětu dražby, bude provedena dražba nedobrovolná, bylo-li oznámení o dražbě doručeno vlastníkovi předmětu dražby, zástavci a dlužníkovi před zahájením dražby dobrovolné.

(3) Nebude-li možno zjistit, která ze smluv o provedení dražby nedobrovolné byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě navrhovatelů, nelze dražbu provést.

Dražební vyhláška

§ 43 `(1)` Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:

a) že jde o dražbu nedobrovolnou, a jde-li o opakovanou dražbu, i tuto skutečnost,

b) označení dražebníka, navrhovatele, vlastníka předmětu dražby, dlužníka, popřípadě zástavce, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby,

c) místo, datum a čas zahájení dražby,

d) označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost,

e) nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit,

f) požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení,

g) je-li přípustná úhrada ceny dosažené vydražením platební kartou nebo šekem; způsob úhrady ceny dosažené vydražením nesmí být pro vydražitele spojen s nadbytečnými obtížemi,

h) datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky,

i) upozornění, že osoby, které mají k předmětu dražby předkupní právo, jsou povinny doložit dražebníkovi své právo stanoveným způsobem,

j) výčet přihlášených pohledávek dražebních věřitelů,

k) podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli,

l) upozornění pro dražební věřitele, že mohou u dražebníka přihlásit stanoveným způsobem své pohledávky,

m) upozornění pro účastníky dražby o lhůtě k úhradě ceny dosažené vydražením a o případných následcích neuhrazení ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě,

n) případné upozornění, že údaje o předmětu dražby v dražební vyhlášce nebo jejich část, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze podle dostupných informací, případně že navrhovatel za nesprávnost takových údajů zcela nebo zčásti neodpovídá.

(2) Dražební vyhlášku uveřejní dražebník způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým nejméně 15 dnů před zahájením dražby, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Je-li předmětem dražby nemovitost nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku vždy též na centrální adrese, a to nejméně 60 dnů před konáním dražby. Ve stejné lhůtě doručí dražebník dražební vyhlášku i tomu obecnímu úřadu a úřadu městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se má dražba konat, s žádostí o její uveřejnění na úřední desce. Na úřední desce lze uveřejnit i jen místo a čas konání dražby, označení předmětu dražby, uvedení nejnižšího podání, výši minimálního příhozu a odhadnutou nebo zjištěnou cenu, je-li uveden též údaj o tom, kde se lze seznámit s úplným textem dražební vyhlášky.

(4) Pro předměty dražby podléhající zkáze je dražebník oprávněn lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit.

`(5)` Ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 až 4 zašle dražebník dražební vyhlášku

a) dražebním věřitelům,

b) vlastníkovi,

c) zástavci,

d) dlužníkovi,

e) osobám, které mají k předmětu dražby právo zapsané v katastru nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví předmětu dražby nezbytných k nakládání s ním,

f) správci daně příslušnému podle místa trvalého pobytu dlužníka, je-li dlužník fyzickou osobou, nebo sídla dlužníka, je-li dlužník právnickou osobou; není-li možné zjistit místo trvalého pobytu nebo sídlo dlužníka, zašle se dražební vyhláška správci daně příslušnému v době vzniku zástavního práva,

g) jde-li o nemovitost, též správci daně, v jehož obvodu se nemovitost nachází,

h) jde-li o majetek právnické osoby, jejímž zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát, též orgánu státu vykonávajícímu práva zakladatele, zřizovatele, společníka nebo člena této právnické osoby,

i) České správě sociálního zabezpečení,

j) Všeobecné zdravotní pojišťovně; pokud Všeobecná zdravotní pojišťovna nebude příslušnou zdravotní pojišťovnou, zašle dražební vyhlášku příslušné zdravotní pojišťovně.

(6) Dražební vyhlášku spolu se všemi jejími dodatky je dražebník povinen před zahájením dražby vyvěsit ve veřejně přístupné části objektu, v němž se dražba koná.

(7) Stejnopis dražební vyhlášky uložený u dražebníka musí být podepsán navrhovatelem; podpis navrhovatele musí být úředně ověřen.

§ 44

Podmínky a údaje, které dražebník v dražební vyhlášce uvedl, nelze dodatečně měnit. To neplatí v případě, kdy dojde ke změnám v rozsahu práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených nebo stavu, v němž se předmět dražby nachází. Dále to neplatí pro doplnění dražební vyhlášky o výčet přihlášených pohledávek dražebních věřitelů; v tom případě je dražebník povinen vyhotovit a připojit dodatek ke zveřejněné dražební vyhlášce bez zbytečného odkladu poté, co se o změnách dozvěděl.

§ 45Doložení práv účastníků dražby a dražebních věřitelů

(1) Dražební věřitelé mohou u dražebníka do 15 dnů před zahájením dražby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství ke dni konání dražby a doložit jejich vznik a zajištění právem k předmětu dražby listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise; podpis dražebních věřitelů na přihlášení pohledávky musí být úředně ověřen; tím není dotčeno ustanovení § 57. Je-li dražební vyhláška uveřejněna po dobu kratší 30 dnů, činí lhůta pro přihlášení pohledávek alespoň polovinu doby, po kterou je dražební vyhláška uveřejněna.

(2) Účastníci dražby, kteří mají k předmětu dražby předkupní právo, jsou povinni doložit dražebníkovi své právo listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise do zahájení dražby, jinak je nelze v dražbě uplatnit.

§ 46Upuštění od dražby

`(1)` Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení

a) na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem,

b) na základě písemné žádosti navrhovatele,

c) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby,

d) je-li smlouva o provedení dražby nebo zástavní smlouva neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést,

e) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15, § 40 odst. 1 a 2 a § 44,

f) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka, nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu, není-li navrhovatelem insolvenční správce,

g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části; to neplatí v případech, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný notářský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby,

h) došlo-li ke střetu dražeb a má-li být provedena dříve navržená dražba (§ 42),

i) došlo-li ke střetu dražeb a nelze zjistit, která ze smluv o provedení dražby byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě mezi navrhovateli dražeb,

j) došlo-li po uzavření smlouvy o provedení dražby k zániku předmětu dražby nebo takovému poškození, v jehož důsledku hodnota předmětu dražby nepokryje náklady dražby,

k) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat,

l) zanikne-li živnostenské oprávnění dražebníka.

(2) O upuštění od dražby vyrozumí dražebník písemně bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 43 odst. 5. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o upuštění od dražby.

(3) Neupustí-li dražebník v souladu s odstavcem 1 písm. g) od dražby, nelze výkon rozhodnutí provést do konce lhůty, v níž je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením, nejdéle však do dne, kdy dražebník od dražby případně upustí z jiného důvodu, nebo do dne konání dražby, nebude-li při ní učiněno ani nejnižší podání. Dojde-li k vydražení předmětu dražby, je přechod vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu.

§ 46a

(1) Nelze-li dražbu provést v původně uveřejněném termínu proto, že jejímu provedení brání rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o předběžném opatření, nebo v důsledku podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy podle zvláštního právního předpisu, anebo v důsledku zásahu vyšší moci, neupustí dražebník od dražby, ale dražba se ve stanoveném termínu nekoná. Dražba bude v tomto případě provedena do 90 dnů poté, kdy se dražebník dozví o pominutí překážky.

(2) V případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této dražební vyhlášce, v němž budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby, které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto případě nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dodatku k dražební vyhlášce.

§ 46b

(1) Pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná.

(3) Žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby.

(4) Veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3; je-li v této lhůtě podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.

(5) Ten, kdo podal bezdůvodně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, jestliže zástavní věřitel uplatnil právo na náhradu této škody v průběhu řízení o žalobě před soudem prvního stupně; na návrh zástavního věřitele může soud již v průběhu řízení rozhodnout o tom, že je povinen složit do úschovy u soudu zálohu až do výše možné náhrady škody. Ustanovení věty první o zástavním věřiteli se použije obdobně též pro dražebníka.

§ 47Průběh dražby

(1) Přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být účastníkům dražby, zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby.

(2) Účastníci dražby jsou povinni na vyzvání dražebníka nebo osoby jím písemně pověřené doložit svou totožnost, popřípadě své oprávnění jednat za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby, a jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít též dražební číslo; bylo-li požadováno složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit i složení dražební jistoty. Účastníci dražby jsou dále povinni doložit své čestné prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby. Zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a zaměstnanci ministerstva pověření kontrolou provádění dražby se prokazují též svým pověřením.

(3) Každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit.

(4) S výjimkou podmínek v tomto zákoně nebo ve zvláštním právním předpise uvedených nelze po účastnících dražby ani po zaměstnancích příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancích ministerstva pověřených kontrolou provádění dražby požadovat splnění dalších podmínek.

(5) Veřejnosti musí být umožněn přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby.

(6) Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu. Bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a z jeho bodů nejdříve prohlášení o předmětu dražby. Obsahem prohlášení o předmětu dražby je kromě označení předmětu dražby též uvedení jeho odhadnuté nebo zjištěné ceny, jakož i popis dalších skutečností podle § 43 odst. 1 písm. d) nebo alespoň odkaz na jejich uvedení v dražební vyhlášce.

(7) Licitátor může v průběhu dražby snížit výši minimálního příhozu.

(8) Pokud nejnižší podání u nedobrovolné dražby přesahuje 1 000 000 Kč, musí být průběh dražby osvědčen notářským zápisem. Účast notáře k osvědčení průběhu dražby zajistí dražebník.

(9) Draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí výzvu a prohlášení licitátora: "neučiní-li někdo z přítomných účastníků dražby podání vyšší, než bylo podání naposled učiněné účastníkem dražby (označení účastníka dražby, který učinil nejvyšší podání), udělím mu příklep" učiněno vyšší podání, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání. Příklep lze udělit nejdříve 3 minuty po zahájení dražby. Učiněným podáním je účastník dražby vázán.

(10) Učiní-li několik dražitelů současně stejné podání a nezjistí-li licitátor, kdo učinil podání jako první, a nebylo-li následně učiněno podání vyšší, rozhodne licitátor losem o tom, komu z nich příklep udělí.

(11) Je-li některý z účastníků dražby spoluvlastníkem předmětu dražby, není stanoveným příhozem vázán; učiní-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání, udělí licitátor příklep jemu. Je-li těchto účastníků dražby - spoluvlastníků více, udělí licitátor příklep tomu, jehož spoluvlastnický podíl je nejvyšší. Při rovnosti spoluvlastnických podílů rozhodne licitátor losem o tom, komu z těchto spoluvlastníků příklep udělí.

(12) Má-li některý z účastníků dražby předkupní pravo vůči předmětu dražby a doloží-li to dražebníkovi před zahájením dražby, není tento účastník dražby stanoveným příhozem vázán; učiní-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání a neučinil-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání spoluvlastník, udělí licitátor příklep účastníkovi dražby oprávněnému z předkupního práva.

(13) Udělením příklepu je dražba ukončena.

(14) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li při opakované dražbě učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí.

(15) Nejnižší podání činí nejméně polovinu odhadu ceny předmětu dražby; nejnižší podání nelze snížit, nejedná-li se o opakovanou dražbu.

§ 48Zmaření a neplatnost dražby

(1) Vydražitel, který zmařil dražbu, nenabývá vlastnictví předmětu dražby vydraženého ve zmařené dražbě.

(2) O zmaření dražby vyrozumí dražebník bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 43 odst. 5. Oznámení o zmaření dražby uveřejní dražebník bez zbytečného odkladu obdobným způsobem jako dražební vyhlášku. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o zmaření dražby.

(3) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

(4) Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, 42, § 43 odst. 1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

(5) O neplatnosti dražby dražebník bez zbytečného odkladu vyrozumí osoby uvedené v § 43 odst. 5. Oznámení o neplatnosti dražby dále dražebník uveřejní bez zbytečného odkladu po dobu alespoň 30 dnů způsobem v místě obvyklým. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o neplatnosti dražby.

(6) Neplatnost dražby nelze vyslovit z důvodu opožděného zahájení dražby, bylo-li příčinou opožděného zahájení dražby konání jiné dražby týmž dražebníkem na témže místě.

§ 49Opakovaná dražba

(1) Opakovaná dražba se uskuteční na základě smlouvy o provedení opakované dražby uzavřené mezi navrhovatelem předchozí dražby a dražebníkem, který prováděl předchozí dražbu, pokud předmět dražby nebyl vydražen nebo pokud byla dražba zmařena vydražitelem; dražebník v tom případě nemusí zajišťovat nový odhad předmětu dražby, pokud má k dispozici odhad ne starší 1 roku před konáním opakované dražby, dražebník nemusí v opakované dražbě postupovat podle § 40 a 41. Smlouva o provedení opakované dražby musí být uzavřena do 10 dnů po doručení protokolu o provedené dražbě nebo vyrozumění o zmaření dražby.

(2) Opakovanou dražbu nelze provést, pokud dražebník upustil od dražby nebo pokud byla dražba neplatná anebo pokud nebylo učiněno ani nejnižší podání při dražbě konané za okolností podle § 46 odst. 3.

(3) Nejnižší podání u opakované dražby činí nejméně 70 % podání u předchozí dražby, pokud v předchozí dražbě nebyl předmět dražby vydražen.

(4) Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní dražebník oznámení o konání opakované dražby s náležitostmi podle § 43 odst. 1 písm. a) až e) a k) na centrální adrese, nejméně 10 dnů před zahájením dražby.

(5) Není-li navrženo provedení opakované dražby, vyrozumí dražebník bez zbytečného odkladu vlastníka a zástavce o tom, že předmět dražby nebyl vydražen; jde-li o nemovitost podléhající evidenci v katastru nemovitostí, vyrozumí též příslušný katastrální úřad.

(6) Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o tom, že předmět dražby nebyl vydražen.

§ 50Protokol o provedené dražbě

(1) Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě.

(2) K protokolu o provedené dražbě dražebník připojí dražební vyhlášku a popřípadě i stejnopis notářského zápisu (§ 47 odst. 8).

`(3)` V protokolu o provedené dražbě dražebník uvede:

a) datum, místo a čas provedené dražby; uvede také, že jde o dražbu nedobrovolnou; jde-li o opakovanou dražbu, uvede i tuto skutečnost,

b) označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, stavu, v němž se předmět dražby nachází, a odhad jeho ceny,

c) označení bývalého vlastníka, zástavce a dlužníka,

d) nejnižší podání,

e) označení dražebníka, navrhovatele a licitátora,

f) označení vydražitele,

g) cenu dosaženou vydražením.

(4) Protokol o provedené dražbě podepíší dražebník, licitátor a vydražitel. Součástí protokolu je stejnopis dražební vyhlášky podepsaný navrhovatelem a jeho případné dodatky (§ 43 odst. 7). Odmítne-li vydražitel protokol o provedené dražbě podepsat, uvede to dražebník v protokolu.

(5) Skončí-li dražba, protože nebylo učiněno ani nejnižší podání, vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě; pro jeho náležitosti se ustanovení odstavců 2 až 4 použijí přiměřeně.

(6) Protokol o provedené dražbě zašle dražebník do 5 dnů ode dne konání dražby osobám uvedeným v § 43 odst. 5.

(7) Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník údaje podle odstavce 3 písm. a), b), e); dražebník uveřejní i výši ceny dosažené vydražením nebo skutečnost, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.

§ 51Výtěžek dražby a vypořádání nákladů dražby

(1) Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby, není-li dále stanoveno nebo ve smlouvě o provedení dražby ujednáno jinak.

(2) Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů dražby, uhradí náklady dražby nebo jejich zbývající část navrhovatel, není-li ve smlouvě o provedení dražby ujednáno, že náklady dražby nese dražebník.

(3) Je-li dražba zmařena vydražitelem nebo vydražila-li předmět dražby osoba, jež je z dražby vyloučena, dražební jistota složená vydražitelem včetně jejího příslušenství se použije na náklady zmařené dražby. Koná-li se opakovaná dražba, zúčtuje se zbývající část dražební jistoty složené vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, na náklady opakované dražby. Po úhradě nákladů dražby a opakované dražby se zbývající část vrátí vydražiteli, který způsobil zmaření dražby.

(4) Vydražitel, který způsobil zmaření dražby, je povinen na výzvu dražebníka uhradit tu část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební jistota jím složená; to platí i pro náklady opakované dražby konané v důsledku zmaření předchozí dražby vydražitelem.

§ 52Úhrada ceny dosažené vydražením

(1) Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snížit.

(2) Dražební jistota a její příslušenství se započítá vydražiteli na cenu dosaženou vydražením. Zbývající část ceny dosažené vydražením je vydražitel povinen do 10 dnů od skončení dražby uhradit dražebníkovi, není-li dále stanovena jiná lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením.

(3) Je-li cena dosažená vydražením vyšší než 5 000 000 Kč, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením do 30 dnů od skončení dražby.

(4) Byla-li vydražitelem složena dražební jistota ve formě bankovní záruky, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením v plné výši ve lhůtě podle odstavců 2 a 3; dražebník je povinen bez zbytečného odkladu po uhrazení ceny dosažené vydražením vrátit vydražiteli záruční listiny.

(5) Cenu dosaženou vydražením nelze uhradit započtením. Platba směnkou je nepřípustná.

§ 53

Uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

§ 54Potvrzení o nabytí vlastnictví

(1) Dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle § 53, písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele; přílohou potvrzení o nabytí vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé datum a způsob úhrady ceny dosažené vydražením; přílohou potvrzení o nabytí vlastnictví je též stejnopis notářského zápisu (§ 47 odst. 8); podpis dražebníka na potvrzení o nabytí vlastnictví musí být úředně ověřen.

(2) Jde-li o nemovitost, obdrží vydražitel dvě vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví.

(3) Jde-li o nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník příslušnému katastrálnímu úřadu jedno vyhotovení potvrzení o nabytí vlastnictví, v němž musí být uvedeno, která věcná práva k předmětu dražby zanikla.

(4) Součástí jednoho stejnopisu potvrzení o nabytí vlastnictví je stejnopis protokolu o dražbě včetně stejnopisu dražební vyhlášky podepsaného navrhovatelem.

§ 55Předání předmětu dražby

(1) Nabyl-li vydražitel vlastnictví předmětu dražby, je dražebník povinen podle podmínek uvedených v dražební vyhlášce předmět dražby a listiny, které osvědčují vlastnictví a jsou nezbytné k nakládání s předmětem dražby nebo osvědčují jiná práva vydražitele vůči předmětu dražby, předat bez zbytečného odkladu vydražiteli; vydražitel převzetí předmětu dražby písemně potvrdí.

(2) Jde-li o nemovitost, je bývalý vlastník povinen na základě předložení potvrzení o vlastnictví a doložení totožnosti vydražitele bez zbytečného odkladu předat předmět dražby vydražiteli. Dražebník je povinen na místě sepsat protokol o předání předmětu dražby; v protokolu uvede kromě označení bývalého vlastníka, dražebníka, vydražitele a předmětu dražby, zejména podrobný popis stavu, v němž se předmět dražby včetně příslušenství nacházel při předání práv a závazků na předmětu dražby váznoucích.

(3) Protokol o předání předmětu dražby podepíší bývalý vlastník, vydražitel a dražebník. Jedno vyhotovení protokolu obdrží bývalý vlastník a dvě vyhotovení obdrží vydražitel. Odmítne-li některá z uvedených osob protokol podepsat, uvede to dražebník v protokolu.

(4) Veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese vydražitel. To neplatí pro nadbytečné náklady vzniklé z důvodů na straně bývalého vlastníka nebo dražebníka.

(5) Nebezpečí škody na předmětu dražby přechází z jejího držitele na vydražitele dnem předání předmětu dražby; v týž den přechází na vydražitele odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s předmětem dražby. Je-li vydražitel v prodlení s převzetím předmětu dražby, nese nebezpečí škody a odpovědnost za škodu vydražitel.

§ 56Věcná břemena a předkupní právo

(1) Práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucí na předmětu dražby zůstávají přechodem vlastnictví v důsledku dražby nedotčena.

(2) Spoluvlastníci a další osoby oprávněné z předkupního práva, pokud nejsou z dražby vyloučeni, jsou oprávněni uplatnit předkupní právo v dražbě jako účastníci dražby.

(3) Přechodem vlastnictví na vydražitele zaniká smluvní předkupní právo k předmětu dražby; zákonné předkupní právo státu podle zvláštních právních předpisů, předkupní právo spoluvlastníků, právo nájemců bytů a nebytových prostorů na přednostní nabytí vlastnictví a zákonné předkupní pravo nájemců podle zvláštního právního předpisu působí i vůči vydražiteli.

Práva zajišťující pohledávky

§ 57

(1) Nepřihlášené pohledávky, které jsou z hlediska svého vzniku mladší než nejstarší přihlášená pohledávka, se považují za přihlášené, pokud jsou práva k předmětu dražby tyto pohledávky zajišťující vložena v katastru nemovitostí nebo vyznačena v listinách osvědčujících vlastnictví nezbytných k nakládání s předmětem dražby.

(2) Dojde-li u dražebního věřitele k právnímu nástupnictví, je přihlášením pohledávky vázán i právní nástupce; to neplatí, pokud neskončila lhůta pro přihlášení pohledávek a právní nástupce přihlášení pohledávky odvolá; podpis na odvolání přihlášení pohledávky musí být úředně ověřen.

§ 58

(1) Zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, které je z hlediska svého vzniku nejstarší, jakož i všechna zástavní práva z hlediska svého vzniku mladší přechodem vlastnictví k předmětu dražby zanikají; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se stávají dnem přechodu vlastnictví předmětu dražby splatnými v rozsahu, ve kterém jsou v dražbě uspokojeny.

(2) Zástavní práva k předmětu dražby, která jsou z hlediska svého vzniku starší než nejstarší zástavní práva zajišťující přihlášené pohledávky, přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají a působí vůči vydražiteli. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví k předmětu dražby splatnými.

§ 59Uspokojení veškerých pohledávek dražebních věřitelů

(1) Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit všechny přihlášené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. K pohledávkám, jejichž vznik a zajištění předmětem dražby nebyly doloženy, se nepřihlíží.

(2) Částku zbývající po uspokojení pohledávek podle odstavce 1 dražebník zašle ve lhůtě do 10 dnů po uhrazení ceny dosažené vydražením bývalému vlastníkovi.

(3) Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům nebo vlastníkovi, uloží dražebník uvedené částky na účet zřízený k tomuto účelu a sjedná úroky obvyklé v místě a čase; číslo účtu dražebník uveřejní na centrální adrese.

§ 60Uspokojení části pohledávek dražebních věřitelů

(1) Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby uspokojit pouze část přihlášených pohledávek dražebních věřitelů, uhradí dražebník jednotlivé pohledávky podle odstavce 2. K pohledávkám, jejichž vznik a zajištění předmětem dražby nebyly doloženy, se nepřihlíží.

`(2)` Pohledávky se uspokojují v tomto pořadí:

a) pohledávky první třídy, které tvoří pohledávky zajištěné zástavním právem, jsou-li podle zvláštního právního předpisu přednostně uspokojovány bez ohledu na pořadí, a pohledávky zajištěné zadržovacím právem,

b) pohledávka druhé třídy, kterou je přihlášená pohledávka z hypotečního úvěru nebo její část, sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,

c) pohledávky třetí třídy, které tvoří přihlášené pohledávky zajištěné zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti; vázlo-li na předmětu dražby více těchto práv, uspokojí se podle pořadí svého vzniku,

d) pohledávky čtvrté třídy, které tvoří daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, jestliže se staly splatnými v posledních 3 letech před provedením dražby a byly k tomu oprávněnými dražebními věřiteli přihlášeny; přihlásí-li pohledávky více těchto dražebních věřitelů, uspokojí se jejich pohledávky poměrně.

(3) Dražebník předá částky odpovídající výši poměrně nebo alespoň částečně uspokojených pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením.

(4) Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům, uloží tyto částky dražebník na účet zřízený k tomuto účelu a sjedná úroky obvyklé v místě a čase; číslo účtu uveřejní dražebník na centrální adrese.

§ 61Protokol o uspokojení pohledávek

(1) O uspokojení pohledávek vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol.

`(2)` V protokolu o uspokojení pohledávek dražebník uvede

a) datum, místo, čas a druh provedené dražby,

b) označení předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na něm váznoucích a stavu, v němž se předmět dražby nacházel,

c) označení dražebníka, navrhovatele a vydražitele,

d) označení bývalého vlastníka, zástavce a dlužníka,

e) výši výtěžku dražby a vypořádání nákladů dražby,

f) pořadí a způsob uspokojení pohledávek,

g) neuspokojené pohledávky a pohledávky, které nebyly co do vzniku a zajištění předmětem dražby doloženy.

(3) Protokol o uspokojení pohledávek dražebník zašle do 5 dnů od jeho vyhotovení osobám uvedeným v § 43 odst. 5.

Pokračovat ve čtení…