Zákon o advokacii

85/1996 Sb.

Poslední změna zákona:

ČÁST DRUHÁADVOKÁT

HLAVA PRVNÍPředpoklady pro výkon advokacie

§ 4

Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen "Komora").

§ 5

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu advokátů každého,

a) kdo je plně svéprávný,

b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice,

c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient,

d) kdo je bezúhonný,

e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,

f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. e) nebo f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let a insolvenční řízení bylo v této době pravomocně skončeno,

g) kdo není v pracovním nebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru

1. ke Komoře nebo k obdobné profesní organizaci advokátů v některém z domovských států,

2. k advokátovi, k právnické osobě podle § 15 odst. 1 (dále jen „společnost“), nebo k zahraniční právnické osobě oprávněné poskytovat právní služby podle § 35s odst. 1 (dále jen „zahraniční společnost“),

3. jehož předmětem je výkon vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti,

ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,

h) kdo složil advokátní zkoušku,

i) kdo uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10000 Kč, a

j) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do rukou předsedy Komory tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu."

(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodů překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.

§ 5a

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů každého, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a

a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a

b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3).

(2) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 1, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního.

§ 5b

(1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů evropského advokáta, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který prokáže, že

a) poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní služby jako usazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň tří let,

b) právní služby podle písmena a) poskytoval v oblasti práva České republiky.

(2) Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátů, který nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k výkonu advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti prominout.

§ 5c

Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů státního příslušníka některého z domovských států nebo státního příslušníka jiného státu trvale usazeného v některém z domovských států, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který

a) prokáže, že splnil podmínky profesního vzdělání a praxe stanovené v tomto státě k získání oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), a

b) složí zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2).

§ 5d

(1) Komora vydá advokátovi nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu advokátů osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a identifikační průkaz advokáta. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokáta. V osvědčení a v identifikačním průkazu advokáta Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle § 5a odst. 2.

(2) Osvědčením nebo identifikačním průkazem podle odstavce 1 prokazuje advokát oprávnění k poskytování právních služeb.

(3) První identifikační průkaz vydá Komora advokátovi bezplatně; za vydání nového identifikačního průkazu může Komora stavovským předpisem stanovit poplatek, a to nejvýše částkou 1000 Kč.

(4) Ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. d) až g), je povinen Komoře neprodleně odevzdat osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a vrátit identifikační průkaz advokáta. Odevzdání osvědčení a vrácení identifikačního průkazu advokáta v případě pozastavení výkonu advokacie a jejich navrácení advokátovi v případě zániku pozastavení výkonu advokacie upraví stavovský předpis.

§ 5e

(1) Zápis do seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 5d odst. 1.

(2) Komora současně se zaznamenáním zápisu do seznamu advokátů sdělí advokátovi identifikační číslo osoby, které mu bylo přiděleno správcem registru podle jiného zákona; to neplatí, pokud je advokát zaměstnaným advokátem nebo pokud bylo advokátovi identifikační číslo osoby již přiděleno.

§ 5f

Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, je oprávněn požádat o nový zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 5c, pokud splní podmínky pro zápis do seznamu advokátů uvedené v těchto ustanoveních.

§ 5g

Tomu, kdo prokáže právní zájem, Komora osvědčí, zda splňuje podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 písm. b), c) a h).

§ 6

(1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška a exekutorská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní.

(2) Za praxi advokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství, notářského kandidáta a notářského koncipienta, exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího správního soudu, asistenta Veřejného ochránce práv, asistenta soudce a asistenta státního zástupce, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo požadované podle § 37 odst. 1 písm. b), a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi.

(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.

§ 7

(1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, (dále jen "poplatek za zkoušku")

a) advokátní zkoušku (§ 54 odst. 1) každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d),

b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z domovských států, který prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a),

c) uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3) každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a).

(2) Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání zkoušky podle odstavce 1 nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti o vykonání zkoušky.

(3) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání požádat písemně Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora opakování zkoušky po uhrazení poplatku za zkoušku umožní, a to tak, aby se opakovaná zkouška konala nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl. Zkoušku lze opakovat pouze dvakrát.

(4) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 3 žádost o její opakování, anebo ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat další žádost o vykonání zkoušky nejdříve po uplynutí doby tří let ode dne konání zkoušky, při které naposledy neuspěl. Ten, kdo takto požádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta; jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně.

(5) Komora umožní v městech, kde lze vykonat advokátní zkoušku, do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 anebo prominutí podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5b odst. 2 pozbývají platnosti.

Vyškrtnutí ze seznamu advokátů

§ 7a

Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů:

a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b,

b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10.

§ 7b

(1) Ten,

a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí,

b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

c) kdo byl omezen ve svéprávnosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla jeho svéprávnost omezena,

d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,

e) vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu,

f) kdo je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu,

g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokát doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše.

(2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.

§ 8

(1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho,

a) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených,

b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie,

c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,

d) kdo je v prodlení delším než 6 měsíců se zaplacením příspěvku na činnost Komory nebo jiné platby podle § 30 odst. 1 a příspěvek nebo jinou platbu nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení; za stejných podmínek Komora vyškrtne ze seznamu advokátů toho, kdo je statutárním orgánem společnosti nebo zahraniční společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční společnosti, jestliže k platbě podle § 30 odst. 1 je povinna tato společnost nebo zahraniční společnost.

(2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a).

(3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.

Pozastavení výkonu advokacie

§ 8a

K pozastavení výkonu advokacie dochází,

a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b,

b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10.

§ 8b

(1) Advokátovi,

a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu,

b) který je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu,

c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,

d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby,

e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno,

f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno,

g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátovi, který je jeho zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie poslednímu ze společníků společnosti nebo zahraniční společnosti, která je jeho zaměstnavatelem.

(2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.

§ 9

(1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie

a) vznikl-li mu pracovní poměr nebo služební poměr, s výjimkou pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g) nebo pracovního poměru podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,

b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka.

(2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie,

a) byla-li na něho v trestním řízení podána obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu nebo návrh na potrestání pro úmyslný trestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čin zahájeno trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon advokacie tímto advokátem; výkon advokacie může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí,

b) bylo-li zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek advokáta nebo společnosti nebo zahraniční společnosti, jíž je společníkem.

(3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže

a) skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, a

b) od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokáta,

a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto kárné řízení končí.

(4) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.

§ 9a

(1) Po dobu pozastavení výkonu advokacie

a) advokát není oprávněn poskytovat právní služby,

b) advokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii,

c) zaniká členství advokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) až f),

d) advokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) až f).

(2) Pozastavením výkonu advokacie

a) nezaniká účast advokáta ve sdružení podle § 14 nebo ve společnosti; účast advokáta v zahraniční společnosti nezaniká, pokud právní předpisy domovského státu, v němž má zahraniční společnost sídlo, nestanoví jinak,

b) není dotčena povinnost advokáta uvedená v § 24a odst. 1,

c) nezaniká povinnost advokáta provádět platby podle § 30 odst. 1,

d) není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie.

§ 9b

(1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká

a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo § 9 odst. 3 dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven,

b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno (§ 55 odst. 7).

(2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.

§ 10

(1) Dojde-li u advokáta, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne.

(2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o pozastavení výkonu advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.

(3) Byl-li pozastaven výkon advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5b, anebo byl-li tento advokát ze seznamu advokátů vyškrtnut, informuje Komora bez odkladu v potřebném rozsahu o těchto skutečnostech orgán domovského státu, od něhož získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen "příslušný orgán domovského státu").

(4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o pozastavení výkonu advokacie tomuto advokátovi, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.

HLAVA DRUHÁZpůsob výkonu advokacie

§ 11

(1) Advokát vykonává advokacii

a) samostatně, nebo

b) společně s jinými advokáty jako společník společnosti podle občanského zákoníku (dále jen „sdružení“), nebo jako společník společnosti podle § 15 anebo jako společník zahraniční společnosti, nebo

c) v pracovním poměru podle § 15a.

(2) Komora vede seznam sdružení, společností a zahraničních společností; ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

§ 12

(1) Při výkonu advokacie je advokát povinen používat označení „advokát“.

(2) Ze společného jména sdružení nebo z obchodní firmy společnosti musí být zřejmé, že se jedná o sdružení nebo společnost, jejichž předmětem činnosti je výkon advokacie.

(3) Podrobnosti o používání označení podle odstavce 1 a společného jména sdružení a obchodní firmy společnosti podle odstavce 2 stanoví stavovský předpis; za podmínek stanovených stavovským předpisem jsou advokát, sdružení nebo společnost oprávněni používat dodatků vztahujících se k poskytovaným právním službám.

(4) Advokát, poskytující právní služby jménem zahraniční společnosti podle § 35s, používá obchodní firmu nebo název této zahraniční společnosti nebo její organizační složky podle zápisu v obchodním rejstříku.

§ 13

(1) Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje do seznamu advokátů.

(2) Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho sídlo podle odstavce 1 sídlem podnikatele podle zvláštních právních předpisů.

(3) Sídlo advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů.

(4) Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a odst. 1) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3.

§ 14Sdružení

(1) Advokáti se mohou sdružit za účelem společného výkonu advokacie; v takovém případě si upraví vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle občanského zákoníku. Společníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví společníci oprávněni zaměstnávat další advokáty podle § 15a; tito advokáti nejsou společníky sdružení.

(2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech společníků sdružení, nestanoví-li smlouva jinak. Má-li podle smlouvy rozhodovat o správě společných věcí většina hlasů společníků, náleží každému ze společníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak. Správou společných věcí nelze pověřit třetí osobu.

(3) Advokáti, kteří jsou společníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému ze společníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému společníkovi.

(4) Advokát, který je společníkem sdružení, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, dohodnou-li se advokáti na společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech.

§ 15Společnost

(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti; předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

(3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splnění vkladové povinnosti v plném rozsahu do obchodního rejstříku; oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno.

(4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy, vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy.

(5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností.

(6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu.

(7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno.

(8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a).

(9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně.

Výkon advokacie v pracovním poměru

§ 15a

(1) Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti anebo k zahraniční společnosti (dále jen "zaměstnaný advokát").

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátů zákoníkem práce.

(3) Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné společnosti anebo jedné zahraniční společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně ani společně s jinými advokáty.

(4) Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení "advokát" spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem.

(5) Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby.

(6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení § 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta.

§ 15b

(1) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokát oprávněn vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud

a) zvláštní právní předpisy výkon advokacie zaměstnaným advokátem jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí,

b) mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení.

(2) Byl-li zaměstnaný advokát k poskytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven, poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele.

§ 15c

Škoda způsobená zaměstnaným advokátem zaměstnavateli při poskytování právních služeb podle § 15a a 15b nebo v přímé souvislosti s ním je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů; zaměstnaný advokát za tuto škodu zaměstnavateli odpovídá podle zákoníku práce.

§ 15d

(1) V případě, že se advokát, který doposud vykonával advokacii samostatně, stane zaměstnaným advokátem, přecházejí dnem vzniku pracovního poměru jeho dosavadní práva a povinnosti ve vztahu ke klientům na jeho zaměstnavatele, nedohodne-li se advokát s klientem do dne vzniku pracovního poměru jinak nebo neučiní-li klient do dne vzniku pracovního poměru jiné opatření. Advokát je povinen informovat své klienty o tom, že se stane zaměstnaným advokátem, do 3 dnů ode dne uzavření pracovní smlouvy, nejpozději však do 15 dnů přede dnem vzniku pracovního poměru.

(2) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 1 není povinnost zaměstnaného advokáta k náhradě újmy podle § 24 odst. 1, jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zaměstnavatele nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zaměstnavatel v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zaměstnavateli spravedlivě požadovat.

Trvalá spolupráce mezi advokáty

§ 15e

(1) Advokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby pro jiného advokáta vykonávajícího advokacii samostatně, pro společnost nebo pro zahraniční společnost, na základě smlouvy, kterou o trvalém poskytování právních služeb uzavře s jiným advokátem, společností nebo zahraniční společností (dále jen „smlouva o trvalé spolupráci“). Smlouva o trvalé spolupráci musí mít písemnou formu a nesmí omezovat nezávislost advokáta při poskytování právních služeb podle § 3 odst. 1 a § 16.

(2) Advokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby též advokátům ve sdružení, pokud uzavře smlouvu o trvalé spolupráci alespoň s některým ze společníků sdružení a ostatní společníci sdružení s tím písemně vysloví souhlas.

(3) Ustanovení § 19 není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčeno.

(4) Advokát, poskytující právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci (dále jen „spolupracující advokát“), může spolupracovat pouze s jedním advokátem nebo s jednou společností nebo s jednou zahraniční společností anebo s jedním sdružením; ustanovení § 14 odst. 5 tím není dotčeno.

§ 15f

(1) Smlouva o trvalé spolupráci musí obsahovat

a) vymezení předmětu a rozsahu právních služeb poskytovaných spolupracujícím advokátem,

b) vymezení vzájemných vztahů a způsobu koordinace při poskytování právních služeb spolupracujícím advokátem,

c) vymezení způsobu materiálně technického zabezpečení při poskytování právních služeb spolupracujícím advokátem, například případným pronájmem kanceláře spolupracujícímu advokátovi, jejím vybavením nebo společným využíváním administrativně technických prostředků,

d) ujednání, zda spolupracující advokát bude poskytovat právní služby podle smlouvy o trvalé spolupráci svým jménem nebo jménem advokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení, se kterými spolupracuje, popřípadě jak a za jakých podmínek bude jméno advokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení při poskytování právních služeb na základě smlouvy o trvalé spolupráci užíváno,

e) stanovení způsobu vyúčtování právních služeb poskytnutých spolupracujícím advokátem na základě smlouvy o trvalé spolupráci.

(2) Pokud spolupracující advokát poskytuje právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci, je povinen na to klienta předem upozornit.

(3) Na základě smlouvy o trvalé spolupráci nelze poskytovat právní služby v případech, kdy byl spolupracující advokát k poskytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven; ustanovení § 16 odst. 1 tím není dotčeno.

HLAVA TŘETÍPráva a povinnosti advokátů

§ 16

(1) Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

(2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

§ 17

Advokát postupuje při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.

§ 17a

(1) V trestním řízení před soudem, v řízení před Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem je advokát povinen používat stavovský oděv advokáta.

(2) Komora stavovským předpisem stanoví vzhled stavovského oděvu advokáta.

(3) Komora je oprávněna na základě provedeného výběrového řízení určit jednoho nebo více dodavatelů stavovského oděvu.

§ 18

(1) Advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 určen; ustanovení § 19 tím není dotčeno.

(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani se nemůže domoci poskytnutí právních služeb podle tohoto zákona (dále jen "žadatel"), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasného návrhu advokáta určila. V téže věci však může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19. V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb, včetně povinnosti poskytnout právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují příjmové a majetkové poměry žadatele. Komorou určený advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňovaní nebo bránění práva; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení.

(3) Pokud žadatel žádá, aby mu byly právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s podáním návrhu na určení advokáta Komorou prokázat, že jeho příjmové a majetkové poměry takové poskytnutí právních služeb odůvodňují; způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.

(4) Komora určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci pominou důvody, na základě kterých byl advokát Komorou určen. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.

(5) Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu Komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností, zruší nebo změní, jestliže se po dobu poskytování právních služeb určeným advokátem ukáže, že poměry klienta poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

(6) Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, Komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí právních služeb byli advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout.

§ 19

(1) Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže

a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá,

b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii společně (§ 11 odst. 1), nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele,

c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit,

d) projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká,

e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké.

(2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2.

§ 20

(1) Advokát je povinen smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokáta, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19.

(2) Advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokáta, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost. Advokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle těchto pokynů.

(3) Advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět, nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ačkoliv byl o to advokátem požádán.

(4) Klient je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět kdykoliv, a to i bez udání důvodu.

(5) Výpovědní dobu je možné sjednat pouze pro případ výpovědi smlouvy o poskytování právních služeb ze strany advokáta podle odstavce 2 věty první nebo ze strany klienta; výpovědní doba však nesmí být delší než tři měsíce.

(6) Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy smlouva o poskytování právních služeb na základě výpovědi podle odstavců 1 až 5 nebo z jiného důvodu zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.

§ 21

(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.

(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.

(3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.

(4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu, jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.

(5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků; i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje.

(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10.

(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.

(8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na

a) zaměstnance advokáta nebo společnosti anebo zahraniční společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti anebo v zahraniční společnosti podílejí na poskytování právních služeb,

b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).

(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném ke splnění informační povinnosti podle § 10 odst. 2 až 4, § 35d a § 35r odst. 1, 2 a 4.

§ 22

(1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.

(2) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních právních předpisů, kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel.

(3) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.

§ 23

Byl-li advokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát.

§ 23a

Je-li advokát, společnost nebo zahraniční společnost plátcem daně z přidané hodnoty, náleží advokátovi, společnosti nebo zahraniční společnosti k odměně a k náhradám podle § 22 nebo 23 rovněž částka odpovídající této dani, kterou jsou povinni advokát nebo společnost z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu.

§ 24

(1) Advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

(2) Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost.

(3) Za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b.

(4) Advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

§ 24a

(1) Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, k jejímuž splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti. Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být v rámci pojištění společnosti nebo samostatně pojištěn pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník.

(2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.

§ 24b

(1) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musejí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěny pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 2 (dále jen „pojištění společnosti“); pojištění společnosti je předpokladem pro její zápis do obchodního rejstříku.

(2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění společnosti musí činit nejméně 50000000 Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, nebo nejméně 10000000 Kč za každého komanditistu komanditní společnosti, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie.

(3) Dojde-li ke zvýšení počtu společníků ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditistů komanditní společnosti anebo k zániku pozastavení výkonu advokacie společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, musí být pojistné plnění z pojištění společnosti zvýšeno tak, aby odpovídalo minimálnímu limitu pojistného plnění z pojištění společnosti podle odstavce 2, a to ode dne, kdy k takové změně došlo.

(4) Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující pojištění společnosti (dále jen „doklad o pojištění společnosti“) musejí být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně ověřených kopií změn dokladu o pojištění společnosti.

(5) Společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o pojištění společnosti

a) do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění společnosti vztahuje,

b) do jednoho týdne ode dne, kdy došlo ke změně uvedené v odstavci 3, anebo

c) do jednoho týdne ode dne, kdy o to Komora požádá.

(6) Nesplní-li společnost povinnost podle odstavce 5 anebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle odstavců 1 až 3, podá Komora bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti a její likvidaci.

§ 24c

(1) Komora sjednává pro advokáty, vykonávající advokacii samostatně nebo jako společníci sdružení, pojištění pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 1 (dále jen „hromadné pojištění advokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů vztahuje.

(2) Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 1 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn samostatně; minimální limit pojistného plnění z takto sjednaného pojištění však nesmí být nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění advokátů.

§ 25

(1) O poskytování právních služeb je advokát povinen vést přiměřenou dokumentaci.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.

§ 25a

(1) Advokát je oprávněn nahradit úřední ověření podpisu vyžadované zvláštními právními předpisy svým prohlášením se stejnými účinky, pokud advokát listinu sám sepsal nebo ji jednající osoba před advokátem vlastnoručně podepsala (dále jen "prohlášení o pravosti podpisu").

(2) Prohlášení o pravosti podpisu musí být vyhotoveno na listině nebo na listině s ní pevně spojené a musí obsahovat

a) běžné číslo knihy o prohlášeních o pravosti podpisu,

b) jméno, příjmení, bydliště, popřípadě místo pobytu, a datum narození jednající osoby,

c) údaj, jak byla zjištěna totožnost jednající osoby, včetně označení druhu a čísla dokladu,

d) prohlášení advokáta, že listina jím byla sepsána nebo, že byla před ním jednající osobou vlastnoručně podepsána,

e) datum a místo, kde bylo prohlášení o pravosti podpisu advokátem učiněno,

f) jméno a příjmení advokáta, jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátů a jeho podpis, a v případě uvedeném v odstavci 5 jméno a příjmení advokáta, jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátů, jméno a příjmení advokátního koncipienta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátních koncipientů a jeho podpis s dodatkem „v zastoupení“.

(3) Advokát je povinen předložit Komoře před prvním jím učiněným prohlášením o pravosti podpisu vzor svého podpisu, který musí být úředně ověřen; úřední ověření podpisu advokáta nemůže být prohlášením o pravosti podpisu nahrazeno.

(4) Advokát je povinen vést evidenci o všech učiněných prohlášeních o pravosti podpisu formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou vydá advokátovi za úplatu Komora.

(5) Advokát může být při činění prohlášení o pravosti podpisu zastoupen podle § 26 advokátním koncipientem, který vykonával právní praxi advokátního koncipienta po dobu alespoň dvou let; ustanovení odstavce 3 se na advokátního koncipienta použije obdobně.

(6) Podrobnosti o povinnostech advokáta a advokátního koncipienta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.

§ 25b

Advokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku Komoře, Ministerstvu spravedlnosti při výkonu jeho působnosti podle § 52b, soudu, orgánu činnému v trestním řízení nebo znalci, který byl ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže podat znalecký posudek bez seznámení se s ním.

§ 25c

V souvislosti s poskytováním právních služeb může advokát provádět autorizovanou konverzi dokumentů postupem podle zvláštního právního předpisu.

§ 26

(1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.

(2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak, může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient.

§ 27

(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, určí zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.

(2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, určený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí. Ustanovení § 19 a 20 se použijí pro zástupce advokáta určeného Komorou podle odstavce 1 věty druhé obdobně.

(3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě újmy (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat.

(4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů, určí Komora jiného advokáta jeho nástupcem, popřípadě učiní jiná vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokáta; určený nástupce bezodkladně písemně vyrozumí tyto klienty o přijatých opatřeních. Pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, může Komora určit nástupcem vyškrtnutého advokáta i více advokátů. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv a povinností mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně.

(5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud na návrh Komory jmenuje nástupce zemřelého advokáta, pokud se jmenováním souhlasí, správcem té části pozůstalosti, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.

§ 28

(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.

(2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.

(3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis.

§ 29

(1) Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené stavovským předpisem; advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.

(2) Advokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

§ 30

(1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)].

(2) Splatné dluhy vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c).

§ 31

Advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost, která zaměstnává advokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokáta; advokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky.

HLAVA ČTVRTÁKárná odpovědnost a kárné řízení

§ 32

(1) Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto nebo zvláštním zákonem nebo stavovským předpisem.

(3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,

d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let,

e) vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

(4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,

d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.

(5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující.

(6) Výnos pokut připadá Komoře.

§ 33

(1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen "kárně obviněný").

(2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců.

(3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 věty druhé.

(4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním.

(5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny.

(6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze takto provést, provede na dožádání Komory a na její náklady soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o provedení důkazu podle zákona nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.

§ 33a

(1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů.

(2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem.

(3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen.

(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.

§ 34

(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.

(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení.

(3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím.

(4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.

(5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.

§ 34a

(1) Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným příkazem, pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými důkazy.

(2) Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, je-li kárně obviněným advokát, nebo do výše dvojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, je-li kárně obviněným advokátní koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno.

(3) Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s vyhlášením rozhodnutí kárného senátu nastávají doručením písemného vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému.

§ 34b

(1) Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci samé, výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§ 33a odst. 2) a poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá, nebude již nařizováno jednání kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1).

(2) Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33 odst. 4), doručuje se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim.

§ 34c

(1) Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho opatrovník (dále jen "oprávněná osoba") mohou podat proti kárnému příkazu odpor; odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení kárného příkazu. Zástupci kárně obviněného nebo jeho opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž dnem jako kárně obviněnému.

(2) Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba může svého práva na podání odporu výslovně vzdát.

§ 34d

(1) Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda kárného senátu nařídí k projednání věci jednání; při dalším projednávání věci není kárný senát vázán právní kvalifikací ani druhem nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném příkazu.

(2) Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 podán proti kárnému příkazu žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty právní moci a je vykonatelný. Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím lhůty uvedené v § 34c odst. 1 výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst. 2), nabývá kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob.

§ 34e

Byl-li vydán kárný příkaz, může kárný žalobce vzít kárnou žalobu zpět do doby, než je písemné vyhotovení kárného příkazu doručeno některé z oprávněných osob; zpětvzetím kárné žaloby se kárný příkaz zrušuje a kárné řízení se zastaví.

§ 35

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem.

(2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený z členů odvolací kárné komise (dále jen „odvolací senát“).

(3) Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu.

§ 35a

(1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci.

(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory (dále jen "Věstník"); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců.

(3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje.

(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Vykonatelné rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů. Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

(5) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst. 2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně.

§ 35b

Na advokáta nebo advokátního koncipienta se pro účely kárného řízení hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu nebylo uloženo kárné opatření

a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření upuštěno,

b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v § 35a odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo, jako by se kárného provinění nedopustil,

c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie,

d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů doba pěti let, bylo-li advokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů,

e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.

§ 35c

(1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno.

(2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného.

(3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé.

(4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (§ 35).

(5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná.

§ 35d

(1) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o zahájení a o výsledku kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a.

(2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o zahájení a výsledku kárného řízení proti tomuto advokátovi.

§ 35e

(1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.

(2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.